Já vaše myšlénky všecky obrátím!

Člověk si nevybírá, do jakého prostředí se narodí. A někdy není v jeho silách tzv. zapadnout, dorovnat se, naplnit očekávání společnosti i blízkých. Vejít se do mantinelů, které pro něj byly nachystány. Nechce, či ze své podstaty prostě nemůže. Je zkrátka jiný. Snad může zkusit sám sebe zapřít. Uvěřit, že z toho všeho lze utéct, že lze utéct před sebou samým. Jenže někdy to, co se zprvu zdálo být vysvobozením, je nakonec pastí. 

Krajčířce Evě je kvůli nerovnému původu zapovězena láska s Mánkem, který se za ni nedokáže v pravý čas postavit. Proto se Eva natruc vdá za kožušníka Samka. Ať všichni vidí, že ona Mánka k sobě nelákala, že ona se nikoho doprošovat nebude. A tak má každý svoji rodinu. Jenže láska si nedá poroučet; Evu a Mánka to k sobě stále táhne. Proč tedy neudělat to, co měli udělat dávno? Proč se konečně nevzepřít tomu, „co se má“? Ať si všichni, kteří je pozorovali a pomlouvali, klidně celá vesnice, říká, co chce! 

Dva stejné činy, dvě různá hodnocení a společenské dopady. Když odejde od rodiny muž, vzbudí to rozruch a snad trochu pohoršení. Ale co se stane, když se rodinu rozhodne opustit žena? A když kromě spálených mostů, pocitů křivd a zranění zůstanou v podivném vzduchoprázdnu i malé děti? 

Gabriela Preissová při psaní dramatu Gazdina roba vyšla ze své stejnojmenné povídky. Teprve sedmadvacetiletou autorku k divadelnímu debutu vybídl tehdejší ředitel Národního divadla F. A. Schubert. A tak vzniklo nejen jedno z nejlepších dramat českého realismu, ale české dramatiky vůbec. 

Gazdinu robu ve vlastní adaptaci pro Švandovo divadlo zinscenuje jedna z nejvýraznějších divadelních režisérek mladé generace Kasha Jandáčková. Do většiny rolí obsadila mladé členy smíchovského souboru. I díky tomu se rozbíjí veškeré předsudky a stereotypní nánosy obvyklé interpretace kanonického textu české dramatiky a neotřelým způsobem atakuje nejen strnulost uvažování o tzv. realistickém dramatu, ale především strnulost společenského úzu, uvažování o rolích muže a ženy ve společnosti, o rodinných vztazích, o zodpovědnosti za svá rozhodnutí navzdory očekávání. Zásadní posun v náhledu na známé drama je reflektován i skrze změnu původního názvu – a to na titul Gazda a roba, v němž už jméno jedné osoby není odvozeno od pojmenování druhé. Jsou tu dvě samostatné bytosti, zcela rovnoprávné, ovšem jen do určité chvíle.

Upozorňujeme diváky, že se při představení na jevišti kouří - cigarety jsou v tomto případě považovány za rekvizity. 

OSOBY A OBSAZENÍ
EVA: Anežka Šťastná
MÁNEK: Mark Kristián Hochman
SAMKO: Jakub Tvrdík
MEŠJANOVKA: Andrea Buršová
ZUZKA: Anna Grundmanová
DANYŠ: Matěj Anděl
MARYŠKA: Barbora Křupková
PRÁVNÍK: Jacob Erftemeijer
BARONKA: Marie Štípková
BARON: Jan Grundman
ANKA A DĚLNICE: Anežka Burdová/Pavla Nevyhoštěná
POLUŠA A DĚLNICE: Katarína Mišejková/Klára Šmídová
JOŽKA, RUBAČ A DĚLNÍK: Mikuláš Matoušek/Lukáš Hořínek

MUZIKANTI
CIMBÁL: Michal Horsák/Jan Mikušek
HOUSLE: Jiří Čihák/Jiří Sládek
BASA: Martin Zpěvák/František Souček 

INSCENAČNÍ TÝM
ADAPTACE A REŽIE: Kasha Jandáčková
DRAMATURGIE: Martina Kinská
SCÉNA A KOSTÝMY: Ján Tereba
HUDBA: Jakub Kudláč
LIGHT DESIGN: Martin Špetlík
POHYBOVÁ SPOLUPRÁCE: Jaro Viňarský
ASISTENTKA REŽIE: Blanka Popková
INSPICE: Petra Štanclová
PRODUKCE: Tereza Marková