Existují ještě bohem zapomenuté kouty světa? Co když je takový kout kousek od nás a lidé v něm se nám čímsi podobají? A co se musí stát, aby farář sáhl po poslední láhvi vodky?

„Hra ze zapadákova na cestě mezi kostelem a hospodou“ DOROTKA (2006) vypráví příběh dvou osiřelých venkovských sester: starší Adély a šestnáctileté Dorotky. Po smrti otce jim zbyla hospoda, kde v pronajatém pokoji již dva roky sní o kariéře zpěváka jakýsi Kryštof a v níž se každý večer opíjí místní farář. Kolem se občas potuluje Marek, Dorotčin kamarád z dětství, který chce být astronomem.

Podivná společnost vyděděnců? Možná je to trochu složitější. Možná Kryštof zbyl na sny úplně sám. Možná Adéla neumí žít svůj vlastní život. Možná farář chodí do hospody, protože lidi nechodí do kostela. Možná Marek věří na hvězdy, protože je zkrátka vidí. Možná se Dorotka příliš ptá a příliš pochybuje…

OSOBY A OBSAZENÍ:
ADÉLA, 30 LET: Klára Pollertová-Trojanová
DOROTKA, JEJÍ SESTRA, 16 LET: Zuzana Stavná j.h.
KRYŠTOF, ZPĚVÁK, NĚCO KOLEM TŘICETI: Viktor Limr
MAREK, SOUSED, 17 LET: Matouš Ruml j.h.
FARÁŘ: Martin Sitta j.h. / Luboš P. Veselý

INSCENAČNÍ TÝM:
DRAMATURGIE: Martina Kinská
SCÉNA: Matěj Němeček
KOSTÝMY: Magdalena Prousková
HUDBA: Jaroslav Kořán
PRODUKCE: Aneta Juščíková
INSPICE: Petra Štanclová
REŽIE: Štěpán Pácl