Byla jsem doma a čekala, až přijde déšť
Příběh pěti žen je soustředěn do okamžiku, v němž se má dovršit mnohaleté čekání.
Soubor Švandova divadla |
Režisér: | Braňo Mazúch |
---|---|
Datum premiéry: | 11. 6. 2011 |
Datum derniéry: | 10. 4. 2013 |
Pět žen v domě nad údolím. Neměnný řád, v němž už roky čekají na návrat mladého muže – syna a bratra. A dnes se vrátil. Přišel za soumraku. V okamžiku, kdy už ani nedoufaly, že se ještě někdy vrátí. Přišel vyčerpaný, snad z válek, snad z dalekých cest. Hned ve dveřích se zhroutil, aniž cokoli řekl. Uložily ho do jeho dětského pokoje a znovu čekají. Ale trpělivost v průběhu noci vyprchává… Otvírají se staré rány, hovoří se o událostech, o kterých se roky mlčelo… jako by mužův život měl nahradit jejich… jako by pár slov mělo obhájit promarněné roky… jako by vyprávění dokázalo stvořit příběh života… čekání a očekávání… A nikdo neví, jestli muž jen hluboce spí, nebo přišel domů zemřít…
Jean-Luc Lagarce (1957-1995) patří k nejvýznamnějším dramatikům konce dvacátého století. Ve Francii patří k nejhranějším autorům vůbec. Jeho hry vynikají specifickou prací s jazykem, schopností vytvářet zvláštní druh reality, oscilující mezi každodenní realitou a realitou podivně snovou, nerespektující „klasický“ rozměr času. Za svého života byl znám především jako režisér, až nyní je stále více doceňována jeho dramatická tvorba (čítající 25 her). Podobně jako jeho současník, taktéž významný francouzský dramatik Bernard-Marie Koltès, zemřel předčasně na AIDS.
Hra Byla jsem doma a čekala, až přijde déšť (J´étais dans ma maison et j´attendais que la pluie vienne) vznikla rok před autorovou smrtí, r. 1994. Pojednává o archetypálním tématu návratu domů, návratu mladého muže po dlouhé době. Příběh mnohokrát zpracovaný v nejrůznějších variacích už od antiky. Tentokrát je soustředěn do okamžiku, do jediného okamžiku, v němž se má dovršit mnohaleté čekání. Do pouhého okamžiku, v němž dochází k ostré konfrontaci nastalé situace a očekávání plynoucích z představ, z představ o návratu, z těch představ, které za ty roky možná už zcela udusily cokoli skutečného.
OSOBY A OBSAZENÍ:
MATKA: Apolena Veldová
NEJSTARŠÍ: Marta Vítů j.h.
STARŠÍ: Petra Hřebíčková
PROSTŘEDNÍ: Martina Krátká*
NEJMLADŠÍ: Marie Štípková j.h.
* původně Eva Leimbergerová
INSCENAČNÍ TÝM:
PŘEKLAD: Kateřina Neveu
REŽIE: Braňo Mazúch j.h
INSCENAČNÍ ÚPRAVA: Martina Kinská a Eva Leimbergerová
DRAMATURGIE: Martina Kinská
SCÉNA: Jan Polívka j.h.
KOSTÝMY: Katarína Hollá j.h.
HUDBA: Michal Nejtek
POHYBOVÁ SPOLUPRÁCE: Linda Fernandez Saez
ASISTENT REŽIE A INSPICE: Blanka Popková
PRODUKCE: Jana Bergerová
Byla jsem doma a čekala, až přijde déšť
Soubor Švandova divadla |
Režisér: | Braňo Mazúch |
---|---|
Datum premiéry: | 11. 6. 2011 |
Datum derniéry: | 10. 4. 2013 |
Program se připravuje.